Blog

Odpuštění = Propuštění aneb jak si dovolit lepší budoucnost.

Když něco v životě prohrajeme, je to hořké jako pilulka. Máme dvě možnosti. Buď to přijmout (spolknout), a tu hořkost tak jednorázově naplno procítit. Anebo se tomu dlouhodobě vzpírat. Hořkost, ale nebude o nic menší.

Hněv, odsuzování, pomstychtivost. Tyto i další negace nás budou připravovat o rozum, protože jsou založené víc na iracionalitě než racionalitě. Jsou to totiž emoce, u kterých platí společný zákon: Buď ovládáme my je, nebo ony nás. Neexistuje nic mezi tím. Odpuštění se mnoha lidem zdá jako velmi hořká pilulka. Neumějí si představit, že by ji polkli.

Prominout viníkovi? To přece nejde, říkají si. Jako by proklínali nemoc, ale odmítali přijmout lék. Jako by jim víc záleželo na tom, co bylo, než co bude.

Naše přítomnost je přímým důsledkem minulosti. Jestliže nám vadí přítomnost, první iracionální myšlenka je snažit se změnit minulost. Někomu připadá logická, jenže minulost nejde změnit. A o to víc se pak trápíme. O to víc toneme v emocích, protože jde o emoční  rozhodnutí.

Abychom se naučili odpouštět, zavírat dveře za špatnou minulostí a otevřít se lepší budoucnosti, musíme si v první řadě objasnit, co odpuštění NENÍ:

• Odpuštění neznamená, že někomu promíjíme nebo, že omlouváme jeho čin
• Odpuštění neznamená, že s tím, kdo se proti nám provinil, budeme muset ještě mluvit
• Odpuštění neznamená, že se zraňující situací budeme muset ještě znovu zabývat a opakovaně v ní jitřit své city
• Odpuštění neznamená, že bude nutné ještě nějak pracovat na vztahu, který se velmi pokazil, nebo že snad tento vztah po našem odpuštění bude v pořádku.
• Odpuštění neznamená, že bychom měli zapomenout na událost, která se stala
• Odpuštění neznamená, že budeme muset vymýšlet, jak provinilou osobu dál zahrnovat do svého života

Odpuštění znamená pravý opak:

• Nebudeme promíjet ani omlouvat tento čin
• Nebudeme mít zapotřebí s provinilou osobou vůbec mluvit
• Už se tou situací nebudeme vůbec zabývat
• Vztah není a už nebude v pořádku
• Nezapomeneme, ba naopak si čin budeme navždy pamatovat
• Tu osobu už ve svém životě nebudeme potřebovat

Odpuštění znamená jednou provždy přijmout to, co se stalo, jako nezměnitelný fakt a najít z této události pozitivní východisko pro sebe. Odpuštění v žádném případě není další rozrýpání rány, naopak znamená dát ráně už navždy pokoj a nechat ji konečně doléčit.

Co se odpuštěním změní, je naše mentální vazba k této nepříjemné události. Stane se minulostí a něčím, co nás zformovalo. Posílí nás, když pochopíme, že co bylo, nemůžeme změnit, a ani nepotřebujeme. Stačí, že změníme svůj postoj -  z bezvládné oběti v osobu plně odpovědnou za své činy a reakce.

Zdroj: FC 6/2018